Ještě jednu báseň...

Ještě jednu báseň k nohám složím,
abych chůzi mohl lépe snášet,
od věrnosti zpět až k cizí lóži.
A na tělo špínu ústy házet.

Ještě v knize zbyla prázdná místa,
nehotová píseň snad zítra vzlétne,
až do mračen sázet křídlům hnízda
tam,kde lidské oko nedohlédne.

Šanci dostat jednu,mozek zvykne
si na každé světlo do svítání.
Tmy se poté nikdy nezajíkne,
slízne letou hořkost pohrdání.

Ještě jednu báseň k nohám složím,
to ulehčí se srdci i tělu mému,
zpřeházané city vzplály,hořím,
popel sypu do dívčích harémů.

A těch srdcí do sytosti nakrad
a do kapes děr dal všech těch naráz.
Stejné chyby dělám víc než dvakrát.
Stejné písně zpívám..,skoro...na vlas.