Nevidět

Zakryla si oči, aby neviděla
Vždycky když ji bolel svět
Vzala si pruh tmavé látky
(už ho měla spoustu let)
A omotala jím hlavu
Ve které dva kolovrátky
Předly a předly snovou nit
Vždyť víra je taky v právu
Realitu smí ošidit

Zakryla si oči, aby neviděla
Svět může vypálit zrak
A vždy hýčkané představy
Budou náhle naopak
Zavrtají se pod kůži
Zalezou jí do hlavy
A zůstanou tam napořád
Pak marně bude v kalužích
Hledat navždy ztracený řád

Zakryla si oči, aby neviděla
Látka však není věčná
Náhle držela v prstech cáry
Vlastního neskutečna
V cárech jí skončil její svět
Vidět šel jen skrze spáry
V dlažbě a zdech starých domů
Viděla ho tam práchnivět
Jako dřevo padlých stromů

Neměla čím si zakrýt oči
A tak se musela dívat