Hvězdy v hlavě

Hvězdy v hlavě

Sny byly oběšeny kvůli smutným koncům a
můj jantarový den jsou jen třísky ve stříbrných očích
hvězdy nesvítí tak jednoznačně, jak bych chtěl
a mé kosti nikdy nespočinou tam, kam kráčím
láska je otevřená dálnice plná bolesti a zatáček
a jediné, co chci je, aby se mě nikdo nezeptal,
jak se žije ve městě, kde se může ztratit každý a
pít navěky sladké víno z jejích něžných rtů

Ona nevěděla, kdo jsem a lehce mi zlomila srdce
nyní mám čelo ocejchováno nesnesitelnou krutostí a
uvnitř svého servaného srdce shromažďuju toxický odpad

Slyšel jsem promluvit sochy na náměstí - že prý nepřežiju
šel jsem sám a má kytara byla zapomenuta ve větru
a má žárlivost se nechala předstihnout
v tomhle zbožném zvuku se začínám bránit
a zachytávám každou akci svýma unavenýma očima
procházel jsem uličkama a uviděl všechno
tisíc zlomenin a milion potrhaných snů
o lepším životě utopených ve tmě a špíně
byl jsem ustrašený a podíval se za sebe,
na své chyby a omyly ,které jsem chtěl zapomenout

... a když jsem byl kdysi rychlý, platil jsem za chyby
jsem jako hluboká tma pohlcující dešťové kapky
a stávám se víc její než svůj, chci být její ...

Ona nevěděla, kdo jsem a zlomila mi čelist a srdce
nyní mám čelo ocejchováno nesnesitelnou krutostí a
uvnitř svého servaného srdce shromažďuju toxický odpad

...a když mluvím s tebou o mě, myslím tím sebe, kdo je zlý
a ptám se, jak je to se mnou, protože nejsem bůh
a ty jsi já jen na pár ošklivých momentů.