Odpustíš mi?

Je na čase se vyzpovídat
Dnes učiním přiznání
Mé malé hříchy se dají odpustit snad
Jestli ne, přijmu do pekla pozvání

Jsem ještě mladá na pokání
Občas mé svědomí dostane
Anestesii lokální
Odpustíš mi, můj pane?

Nejednala jsem vždy upřímně
Ne jen k lidem, ani k sobě
Nevím zda uslyšíš mě
I tak budu mluvit k tobě

Kdo mou černou dušičku
Kdo jí jenom zachrání?
Dám si zatím skleničku
Vždyť odpouštět je tvoje poslání

Mužům nebyla jsem vždycky věrná
Ale výčitky mě netrápí
Je snad opravdu tak černá?
Za třetí, žal ve víně utápím

Od plenek nás učí
Co je dobré a co zlé
Ale jak se chovat, když nás život mučí?
Řekli vám to? Mě teda ne

Někdy nás k hříchu okolnosti tlačí
Ty moje mi odpustíš snad
Mé vyjádření Ti doufám stačí
Mám dost výčitek, mám dost rad

Ne vždy je všechno černobílé
Ne vždy se lehce soudí
Občas máme těžké chvíle
Pak se snadno chybka vloudí…