zadýchaně

několik sluncí nad hlavou
nekonečně mnoho v našich srdcích
dva a dvacet životů
dvaadvacet jedinečností
22 osobností

stojí ... leží

na prahu
své vlastní
neexistující budoucnosti

v ranní rose klopýtají
o konečky trávy,
prstíky si něžně hrají

s pokorou a oddaností
odevzdávají pozdrav
své vlastní nevšednosti

ulehají na svůj stín
v rytmickém bubnování
srdce tancují
s praskotem plamenů
těla lomcují...

pomalé splývání
probouzení do kolotočů
všedních starostí

úsměvy po přímkách poletují
jiskřičky v tělech dohasínají

Je čas jít
dál
s
harmonií
k
sobě
samotnému.