Naše sestra noc

skrýváš se
za zlatým nachovým paprskem slunce
jistě lásko, už sme ochočený zvířata..

někdy jsme si hráli
na sněhový vločky
a tak
povídali
o skutcích
který sme neuměli
bloudili sme

bloudíme
prachovýma cestama
obsypanýma lískama růží
smějeme se
bolesti v našich očích
utíkáme zeleným snům
v nachových peřinách sníme

odpočítávám roky
tvoje pamět
jen..

jen tvoje kroky
hlučně znějící
pod domy vyšších lidí

jen tohle vím..