Stíny

Věčné hádky
nekonečná slepota pocitů.
Čekám „promiň“
nepřichází...
Šeptáš „omlouvám se“ v smskách
cizímu telefonu...
Stínu přece nevadí, když ho vymažeme,
splyne s přicházející nocí.
A s dalším sluncem zase vyleze a bude bez poskvrny.
Chci, aby byla věčná tma, slunko nevycházelo
stíny se v noci ztrácí a nic je neponičí.