Žádná zlost

Umět neřešit malichernosti,
zbavit se veškeré zlosti,
unášené letním vánkem smetajícím slámu z polí.
Uletět pryč,
tak daleko,
jak to sněhobílá křídla dovolí.
Napůl zlámaná,
však stále silná,
asi vypadala bezbranná,
jednou si to přizná.

Nepotřebju falešené přátele,
stojící okolo mé postele
usmívají se při tom nesměle
a myslí si
"jdi už konečně do pr** "
Strašně rychle se všechno semele,
řeči, které se už zdály být omšelé,
osnují plány,
né vždy veselé..
A shodí tě z té postele.
Políbení na líčko nikdy nebylo tak vřelé..

Věci, ve kterých si si byla jistá,
najednou mění svá místa.
Voda v moři tvého života už není tak čistá.

I Lidé okolo se mění,
neříkej že ne,
kéž by to bylo jen domění.
Zlost a nenávist brzo se přižene.
V době, kdy už všechny terče jsou sražené.
/Pozdě./