Fosforový sen

Fosforový sen

Proč mě chceš přimět promluvit?
Zpíváš krásně, ale tak tajemně a
mé mlčení není křehčí než křišťál
v tvém zakletém srdci
Ta sladká hra se zdá být ukončena
a já neřekl, že to chci tímto způsobem
stále jsem omámený a nevím nic o vášni
plameny v tvých očí zhasnuly tiše a
pomalu jako tahle zachmuřená zahrada okolo

Řekni proč není tahle bolest příjemná
jsem vystrašený a cítím, že tohle je konec
jednoho téměř dokonalého snu...

bezmocnost, když mi bereš naději neustojím
ani nechci, protože vím jaká jsi a jaký jsem já
všechno nechám tady, dole pod vodopádem smrti a
měsíc za mraky je svědkem, že jsem nevinná oběť

Proč mě chceš změnit ?
jsem blázen a jsem slepý
Proč mě nutíš mluvit a myslet ?
jsem hladový a zároveň tak unavený
a tak unavený.

Řekni, kdy bude ta bolest příjemná.