Bezejmenná

Beze jména,tak připadám si já,
jak nekonečná ulice,
co s ostatními míjí se...
Jak pouliční lampa bez světla,
jsem v anonymitě ztracena..

Bezejmenná,jedna z mnoha,
nitro křičí,
nalíčená tvář - ta mlčí..

Jak vitráže v katedrále,
byl svět barevný,
psaný tvými křídly,
jen vzlétnout.

Pak narazil,křídla zlomil,
do rukou si hlavu složil..
Z ulice ulička,
dům domu se dotýká-
jen dotyky nás dvou se míjí
a kroky v otiscích času doznívají...