Pár slov

Právě jsi odešel od svého obrazu
neboť jsi tak rozpálený od mrazu.

Máš na srdci pár slov,která tě přinutila psát
Bloudíš ve svých myšlenkách,ale jsi rád.

To onen mráz pohltil tě večer
a tys jen naříkal a brečel.

Prožil sis další pokleknutí před startem
teď seber síly a změň se odrazem.

Shrňme si tvé chyby z minulosti
často tě to srhnutí zbavuje zlosti.

Vzpomínek je tolik,nevíš kde začít
ani nehádáš kolik,měl bys už něco načít.

Nemůžeš se nasytit svého umu
chápeš zmrdy co by nejradši vzaly gumu...

Vzali by ti i tvůj poslední atom
vůbec je nezajímá co jako potom.

Snažíš se jim vyjít vstříc a oni se ti smějí
jen malinko věřit víc,ale stejně tě berou jako smetí.

Proč se zahazovat s tak nicotnými bytostmi?
příroda nadělila ti dosti,tohle nebudou tví hosti.

Přemýšlíš nad svým životem a tím co máš
usmíváš se a jsi rád,že jím nemrháš.

Máš Mámu,rodinu,domov,od přírody tolik krásy
měl bys být rád za každou minutu lásky.