Tlak uvnitř

Tlak uvnitř

Vzpomínám na tvůj polibek - ten polibek nejsladší
a sním o tvých uplakaných očích plných štěstí,
než mě znovu uvidí na místě,
kde jsem stál naposledy proti tobě
Cítil jsem se u tebe tak bezpečně - to objetí nejhezčí
a stále chci slyšet tvůj hlas znovu, tak silně
a tak něžně šeptající do mých mladých uší,
že není lepší pocit než být spolu ...

... a když dohasínají světla, když jdu k ránu spát,
cítím ten tlak uvnitř a to mě nutí
se cítit vinen za to, že jsi jinde a smutná
a já se zakousnu do polštáře a utrápený usínám ...

Vzpomínám na tvůj úsměv - ten úsměv nejmilejší
a vidím se jako včera, když jsem tě nosil na rukou
a sliboval ti, že už nemusím odejít
a že jsi ta jediná, kvůli které zůstávám
Cítil jsem se tak nevinně - tvůj pohled neprůstřelný
a stále chci to všechno zpátky a stále
se připravuju, že se jednoho dne vrátím
ještě hezčí uvnitř a zodpovědnější než když
jsem tě opouštěl se slzama a říkal,
že tentokrát je to naposled ...

... a když dohasínají světla, když jdu k ránu spát,
cítím ten tlak uvnitř a to mě nutí
se cítit vinen za to, že jsi jinde a smutná
a já se zakousnu do polštáře a utrápený usínám ...

Vzpomínám a věřím, že ty dny opět přijdou
a já budu tak jiný, jak ty budeš krásnější
a všechen strach a nejistota zmizí v polibku
Dvakrát dohasne světlo a přijdu, slibuju.