Síla veselého narkotika

Sjíždíš všechny barevné řeky
Jseš mimo zem a mimo sebe
Úsměv zakrytý za tváří
S těžkou vizáží
Lehce se opírá o tvar slunečních brýlí

Každý by chtěl by být v cíli
Reálné tóny znějící v uších
A plno světla kolem

Živé chodící obrazy
Už chodí jen tiše
Tělo se třese
Žádný strach „přes mrtvoly jde“
Bez začátku a cíle

Za uchem květ
Svět plný třpytek a ideálů
Provoněný medem a skořicí
Pak Ti někdo“neviditelný“zaklepe prstem na záda
Mluví všechny slova a písmena

Ruce Ti svazuje mašlemi
Ale víc už není
Pořád jsou to jen ty jedny ruce
Vše se mění ulice pálí a voní
Asfalt se lepí na paty

Tanec probouzí
Cukrová vata návyková
Jeto jiná zem
Pořád jsem, když stojím šikmo
Zem je křehká jako zvon
Závislost je neodolatelná,ale použitelná
A pořádně snad i neviditelně ohmatatelná