karkulka trošku jinak

mladá a krásná dívenka
přes hlavu červená pláštěnka
na cestu se vydala
k babičce s oběděm spěchala

vlk ničemný sadista
schovaný je v lese
karkulku sežere do jista
celý se chutí třese

les skrývá tajemství
mladého dělníka
snad je to trochu šílenství
před světem utíká

karkulka už je v lese
cigáro v puse má
celá se ještě třese
když na louce usíná

vzbudí ji zvuky zvláštní
to vlk se k ní blíží
už pohledem ji vraždí
po zemi se k ní plíží

karkulka vstane už připravena
mě nedostaneš ty zrůdo
dýka lesklá pětkrát překalená
před očima rudo

zápas začne z prudka
vlk na ni skočí
karkulce vystřelí ruka
vlk leží na noži

karkulka plivne na tělo
vlk naposled vydech
utře si spocené čelo
to je mi zase příběh

vydá se na cestu k chalupě
dvířka pomalu otvírá
babička oko má na lupě
teď pomalu umírá

babičku dělník zabil
byl to nájemný vrah
na její chalupu žárlil
babička musí do země sáh

karkulka neví co má dělat
babička už oběd nesní
musí teď oheň rozdělat
jídlo vychladnout nesmí

karkulka se najedla
babička byla dobrá
komůrku jí i zametla
zbytek babičky už modrá

domů se karkulka nevrátí
bude teď žít tady
rodiče trpí závratí
karkulky se zbaví rádi