Můj-tvůj svět

Zasněně se dívám, nakloním se k oknu
Musím jít ven
Nadechnout se vzduchu, stěží polknu
V myšlenkách loudám se jen

Sněhové vločky dopadají
Na mé vlasy
Snad schválně, snad potají
Mám mokré řasy

Chytám je do dlaní svých
Ale oni mizí
Jako prstýnek ryzí
Leskne se slza v očích mých

Horká krev koluje v nich
Moc lidská, zdá se
Roztaje v nich sníh
Asi budeš smát se

Že jsem mimozemská bytost
Která navštěvuje jiné světy
Pochopit, dám Ti příležitost
Pro mě je jen jeden svět
Ten kde jsi ty...

Do krajin neznámých
Zbaběle utíkám
V myšlenkách svých
Když slzy polykám

Lehnu si do sněhu
Motýla v něm nakreslím
Když potřebuji něhu
Tady všechno smím

Proto ráda sním
Schovaná ve svém-tvém světě
Jsem blázen ale dobře vím
Co řekla jsem v této větě

V zimě za sluncem
Za sněhem v létě
Začátek před koncem
Do mého srdce, má báseň zve tě