Poezie noci

Pod lampou pavučina stála.
Tak malá symbioza s přírodou.
Minulostí promlouvala.
Smutnou noční samotou.
Smrtka na housle hrála.
V temných hlubinách stromu.
Vesele a hravě se smála.
V šedivém oparu domů.
Tam v zapadlé ulici
tajemností schoulená
s úsměvem na líci
vystrkovala ramena.

...

V zákoutích,
kam chodí poražení.
A stíny ukrývají
tajná gesta.

Objevil jsem mimo dění.
V pravdě.
Světlá místa.

A také prostor pro fantazii.
Inspiraci v kontrastu.
Svůdnou noční poezii,
co uhrane tě bez trestu.