Rozhovory...

Stůj! už sama nevíš o čem mluvíš...
máš v sobě jen velký zmatek
kolem jako mrtvá chodíš
jak mohl by tě zabít dotek.

Nelži! stále vidím svojí sílu
netušíš co ve mně je
mám stále na to pokračovat
mám stále spoustu naděje

Dokaž! slov tys měla vždycky dost
všechno hezky okecávat
spíš sobě, než všem pro radost

Mlč už! víš, že mě to bolí
víš, že ne vše unesu
máš pravdu o všem vždycky mluvím
však vlastní slova nesnesu

Nicko! nevíš sama co más v hlavě
chvíli tak a chvíli tak
roztrhá tě každý hravě
jsi silná jenom na omak

Počkej! já...

Blázne! stačí pohled na tebe
a ramena hned zazebou
vždyť podívej se na sebe...

... už mluvíš sama se sebou.