Argema I - POPRVÉ

Jedné dávné noci, POPRVÉ, jsem Tě dívko políbil
a pak se ve své nesmělosti skryl,
že jsem po Tobě touži nikdo nepoví
připadal jsem si jak NOSOROŽEC RŮŽOVÝ
co sám a sám na těle RÁNY sčítá
pro ŠPINAVÁ ZÁDA, po probdělé noci před chrámem sv.Víta
tam tenkrát poprvé poznal jsem LÁSKU NA JEDNU NOC
a od té doby ta vášeň má nade mnou moc
říkám si, chtěl bych JEN ZAPOMENOUT
a DALŠÍ DEN svým předešlým světem plout
však jak BLÁZEN si připadám,
když pro UKRADENÝ SEN se do svých splínů propadám
do dálky má ústa šeptají stále znova a znova
slova bez hlásek, slova bez citu, zkrátka PRÁZDNÁ SLOVA
a že z dávné lásky zbyl jenom zmar
vypil jsem celý JAROŠOVSKÝ PIVOVAR.