Žiletka
Žiletka
za dveřmi slyší ty zmatené hlasy,
je pozdě spílat jí,prosit a křičet,
teď už vám zbyde jen nad hrobem brečet...
Vzala si poslední kapičku života,
nad jejím tělem se světýlko mihotá...
Nechala po sobě poslední psaní,
je hrozně nešťastná pohleďte na ní...
V listě co nechala bylo jen psáno,
to co se stalo prý bylo už dáno..
Strašně se trápila nemohla dál,
někdo jí naději na štěstí vzal.
Ten kdo to způsobil,vůbec nic netuší,
Sladce si usíná,spánek nic neruší...
Ona je v rakvi na prsou hlínu,
kdo za to může,kdo nese tu vinu???
Byla tak šťastná když prvně s ním tančila,
studená žiletka všechno to zkončila...
Řekl,že lásku jí nemůže dát,
pokaždé přišel si na chvíli hrát.
Vždycky,když odešel v slzách se topila,
když cítila samotu,tak vínem se opila...
Pro mě je hrdinkou,vzdala se života,
to já jsem srab a ničí mě samota...
Komentáře (17)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
pardon za můj předešlý komentář trošku se tam opakuju...autorko tohoto dílečka: nikdo to nevystihl lépe. Jsi vážně dobrá.
01.04.2007 15:37:00 | Malinka
Drahá autorko a všichni ostatní.Věřte nebo ne někdy není jiná možnost. Jedna má básnikča je také na toto téma. Jenže, někdy není jiná možnost.A ta malá ostrá věcička je od svobody klíč. ... než vás zavřou na psychiatrii.... v patnácti.
01.04.2007 15:36:00 | Malinka
Hm tuhle báseň jsem četl staršně dávno a možná jsem konečně našel autora? Ale na tuhle báseň je i pokračování jedno jsem napsal já a jedno máte tady
Žiletka II.
Žiletka pomalu zajíždí ti do kůže,
nikdo jí v tom zabránit nemůže.
Chlapeček, co se ještě neholí,
zjišťuje, že to moc nebolí.
Žiletka made in Czech republic
neptá se, jestli jsi flegmatik či cholerik.
Žiletka tě v prstech trochu zastudí.
Ještě kus, pak už tě nikdo nikdy nevzbudí.
Žiletka je ocel, ta neví nic o smrti,
o lásce a to je dost hloupá věc, řeknu ti.
Neboj se, už se ti to nikdy víc nestane,
ta ostuda když ti první noc nevstane.
Žiletka razí si svoji cestu do žíly.
Jsi bláhový, za tohle selhání se nestřílí.
Přežili to jiní, přežiješ to taky ty.
Přemýšlej, nenech se ovládat jen pocity.
Žiletka svůj smutný úkol splnila,
do ruda se voda tvojí krví zbarvila.
Tvůj krátký život uniká z rány ven.
Je to nádhera! Tou podívanou jsi jak omámen.
Žiletka ta za to všechno přeci nemůže.
Chceš žít? Telefon v síni ten ti pomůže.
Sanitka dojela brzy, pomoc už je tu,
nevnímáš ty lidi, co ti vlezli do bytu.
Žiletka. To slovo brouzdá se tvou pamětí.
Sestřička je celá v bílém, ptá se: "Jak je ti?"
Jediná kapačka tady teď měří čas.
Kdybys ho doved vrátit, možná žil bys zas.
Žiletka. Pomalu zapomínáš co to je.
Tvé oči naposled shlédly stěny pokoje.
Upadáš do spánku, který je tvůj poslední.
Už neslyšíš zvony oznamující čas polední.
a o žiletku 3 jsem se pokusi já
19.03.2007 02:05:00 | Mausik
neprekonatelne,fakt hezke.Pravdive nebo ne.
25.01.2007 16:31:00 |
Slapej dopredu...nekdo mi rikal, zij dneskem, ne zitkem, ani minulosti...
22.01.2007 22:59:00 | Jarrii
To Ty jsi hrdinka,
vítězstvím není se vzdát,
když zvonec zacinká,
čas je jít dál.
16.05.2006 17:25:00 | grázlík
Pěkné, pěkné...100%
Ale přece jen, já mám radši to věšení:-) (nebo pistolí do spánku nad sklenkou vodky)
28.03.2006 15:27:00 | Žiťa
Chtěla bych jen napsat,že sem vděčná za každej váš komentář,za každý přečtení..to mě nutí vstát a jít dál a ne se pořátal plácat v tom v čem jsem až po uši utopená...Díky..moc mi pomáháte
03.12.2005 13:47:00 | Radushka
Já též přeju brzské uzdravení ať splní se Ti všechny sny, vždyť nic ztracené není, zas přijdou hezké dny.
09.11.2005 19:24:00 | grázlík
přečetla jsem si pár dalších tvých dílek a koukám, že ti musí být opravdu hooodně těžko, snad ti pomůže aspoň to, ti říkám a to je: Čas vše zahojí, i když to někdy trvá dlouho a jizvy nikdy nezmizí. Zkus se rozhlédnout a třeba uvidíš někoho, kdo ti v tom hojení ran pomůže ...
09.11.2005 17:12:00 | Sandra_T
nádhera, jen si myslím, že hrdinou je ten, kdo se samotou bojuje a život nevzdává ... vím o čem mluvím, kdysi jsem taky měla tak černé myšlenky 100
09.11.2005 17:01:00 | Sandra_T