Takový zvláštní příběh

Tak se tak nekruťte, sedněte si a poslouchejte,
budu vám vyprávět, co stalo nestalo se, snad budete i brečet.

Možná znáte, ale na mapě nenajdete,
tu vesnici, kde snad chcípl pes,
místo, kam vejdete a odejdete,
tam, kde nemusíte mít sevřenou pěst.

Bylo to takhle, ale už je to dávno,
jeden chlápek, co vzbudil se ráno,
vděčnej za neskutečné blaho,
za nekonečnou bolest, kdy začalo jaro.

Jen tak si sednul a naslouchal,
křeče a nářek, asi o dům dál,
jako by v povzdálí, na dveře zabouchal,
a v tý místnosti, i satan se pousmál.

Myšlenky tajemný, ne, nic nevědí,
přec tam stál a oněmněl,
seděl, a na všechno zapomněl,
jak ďábel po stěně, pro něj si přichází.

Příběh to tajemný, na věky schovaný,
život tam nádherný, proklatě udřený.

Sedím a v dálce se zahřmělo, souvislost my to však nedalo,
v dálce, na mě se usmálo, zakřivilo, s krví odcházelo.