Něco je jinak

.



...dál pršely hvězdy do dlaní nešťastníků
a večer zahalil temný háv, v očích slova písní
ztracených, tak jako uvadlé květy se srdcem
zmateným, do nějž křídly osudu psal páv...

...záblesky modravých výbojů pocitů, mylné
okenice s obrazy impresionismu přátelství k světu,
otřesy nezvratných kroků skutečnosti a okamžiky
plné pochybností...

...v bludišti nejistoty půdy pod nohama,
na stěnách pár nečtených vzkazů z minulosti,
šikmou věží stojící na důvěře, procházkou noci
bez otěže...

...odvláté odlitky úsměvů v duze a svícny hořící
v touze, prokletí pošlapených lestí, bloudící duše
z trní hledající štěstí, šrámy písní zjevených
poutníků mrtvé naděje...

...cestou z doutníků moře mraků, zahalené slunce
při rozbřesku, plachetnice plující po tváři,
pohled na siluetu panorama, a všedních věcí,
co už tak nezáří...

...jen paví peří spadlo k oltáři a v nedopsané
knize zemřela jistota...............


.