Perlová dívka

Perlová dívka

vystoupila z hlubin křišťálu
a obrátila se na mě
juanita v hrdle vysychá a
já se narodil poloslepý
její pohled je magická hlubina
a její tělo arktickým ledem
cement v mých smutných očích
a její pokyn zelených rtů
kousky popela se rozžínají
a to drásání pod mou kůží
naznačuje tu kosmickou lásku...
spaluje mé předešlé touhy
a chytá mě svým pohledem
tělo se vlní jako večerní moře a
chladně nepřístupné oči chtějí sluhu
jsem stále naživu a chci milovat
tím zakázaným stylem nesmrtelných
stále čekám na tu pravou a
ona ví, že je ta pravá...

může mne milovat, může mne zabít
může mne týrat nebo políbit

a déšť z jejího azurového pláště
a víra uvnitř nikdy neustanou
mé slepé oči a její krása splynou
a já se znovu narodím ve vlídné náruči
v hlubinách chladné vody pošlu pryč
všechny své obavy a spolykám její perly
den je explodující bomba a noc tak nádherná
den je explodující bomba a noc tak nádherná
nejsladší tanec perel a ona se otáčí
a vidí jak moc po ní toužím
urvala mi srdce a já to nevidím
jsem slepý z její perlové lásky a
tenhle zakázaný styl je tak nakažlivý.