Prošel bych znovu

Prošel bych všechna místa,
prosmýčil všechny kouty úsměvů
a slastných vzdechů
a vžil se do role člověka,
který již neprožívá,
ale hřeje se vzpomínkami.
Často poplaší myšlenky spadlá jinovatka
a mlhu fatamorgány na chvíli roztrhá
a nechá procitnout hvězdu -
kus třpytivého nebe
a vizi mdlé siluety Tebe.
Listuji si ve vzpomínkách
vybavuji okamžiky kratší i delší -
stejně se již nevrátí...
K čemu to listování,
když přítomno je zahaleno
mlhou nenávratnou
a vzpomínky na to co bylo
rozbolaví nitro
a ten bod tam uprostřed
je torzo
něčeho co bylo
a už se nikdy nevrátí...