Smutná duše

.


uvězněné pocity se rozlétají
na křídlech z kamení
plavba v očích z neznámých končin
a v srdci žádné znamení
jen podlámané touhy a uvadlé štěstí
ve vroucném sevření dlaní
tiché žalozpěvy a sežehnuté přání
obrazy na stěnách plující koráby
osamělé útesy papírových slov
chladivá noc a nebem plující nov
k posledním slovům vyzývá

nerozvážně na hranách čepelí
odvlátý květ z vlasů vílích
tiše se tetelí
a o něco slanější moře
do útrob polyká tiché pokání
jež marně křídly se rozhání
když na hoře osudu
zvoník v půlnoc odbíjí
nezvratný konec začátku zmatení
které příliv přináší
a nic kolem se nemění k duhovým
závratím něžných citů

bubnování vlnící se hladiny
rozráží v zrcadlení poklid na duši
výboje majáku nic neznačí
jen
že takhle dál žít
už
nestačí.............


.