Pane ženská

vracíš se domů, s igelitkou plnou špinavého prádla
hodíš ho na zem poblíž pračky
a vlastně ani nečekáš, že přiběhne a začne uklízet.
To je pane ženská!
Ona má ty nervy koukat na tu igelitku,
a nepochybně ví, že ji čeká práce. Zase- prát, žehlit,..
Ale to jsi po ní nikdy nechtěl.
A ani nebudeš.
Stačí ti, že víš, že když přijdeš domů,
můžeš ji čekat s náručí dokořán.
Ale nikdy na tom samém místě.