osmistovka

800 růží
nebo raději
osm set plamínků
co vzbuzují naději
nových zítřků bez pokání
ukrojit skývu okoralé minulosti
nad propastí vlastní budoucnosti snít

odpustit stínům jejich chladný pláč
snášet se k oblakům v bublině
uzavřené v hermetickou nať
ukrojit očekávání dnů
proložit sbírku klů
motýlích křídel
na příděl

beze smyslu
miluje
milování
bez přestání
maluje stěny
zapírání
identita zhoupla
vlnu ega
zítra byla středa
potom pátek
blázni
sedí stranou
bílých plášťů

semknout dlaně
zavřít krám
zařvat na ně
že je prázdné mám

děkuji za ta slova
děkuji za ten dar
děkuji za tu možnost

být sám sebou
kráčet dál
*