Vrba

Znám vrbu prastarou
u mého domu
užívá života
nevěřím tomu

Jako strom sklánět se
nad vodní hladinou
přes listy nevidět
počítat hodinou

Žít jako sloup
jen vítr jí hýbá
bez moci pohnout
leč co jí zbývá

Trpí když vidí
jak lidé se mění
může se oddávat
dlouhému snění

Když jí čas ukázal
jaké to bylo
jak v dávné době
krásně se žilo

Jak mohla vidět
svět býval lepší
mohla jen stát
a být čím dál větší

Stará a krásná
musí ji trápit
pro pýchu lidé
musí se mlátit

Otázka cti
otázka vinných
a člověk umírá
za sny jiných

Bohužel nemáme
vidle a louče
radši se vraždíme
avšak bez po uče

Nevíme co bylo
dvacet let zpátky
vracíme chyby
zpátky bez pozlátky

Pro nové lidi
tvoříme svět
ale už za pár let
budeme zpět

Žijeme v nemilosti
pro naše děti
žijeme ve starosti
proč čas tak letí