Ruku v ruce ticho a tma jdou
Ruku v ruce ticho a tma jdou
Ticho a tma ruku v ruce
vesnicí pozvolna jdou
míjejí okna co rozsvícená jsou
To však se již pomalu blíží hodina,
kdy i poslední z oken,
ztratí barvu svou žlutě zářivou
A ves, pak pozvolna usíná
v náručí ticha
a tmy černé jak tér
vesnicí pozvolna jdou
míjejí okna co rozsvícená jsou
To však se již pomalu blíží hodina,
kdy i poslední z oken,
ztratí barvu svou žlutě zářivou
A ves, pak pozvolna usíná
v náručí ticha
a tmy černé jak tér
Komentáře (10)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskKomentáře
Někdy si myslím, že i moje okno ztichne jako poslední...moc pěkná....a už mám inspiraci...díky!
14.11.2005 08:53:00 | Hančí
Tma jako tér... to je asociace! Skvělá! Takovou tmu taky znám, lezavě mrazí v zádech a tápat se musí i na známých místech...
10.11.2005 11:14:00 | Krtica
Krásný. :-)
10.11.2005 09:35:00 | Králík
Usíná jak jemně uhoupána
v náruči noci, která jí hýčká jako máma... :o)
10.11.2005 09:32:00 | Cecilka
Znám tuhle tmu venkova. To i psi jsou tiší a ani kočka nezamňouká a člověk vesnicí prochází se zatajeným dechem. Moc se ti to povedlo.
10.11.2005 09:30:00 | Jan Urban