Balada o smrti jelenově

I.
Jelen umíral na zemi v moři unikajícího života
Jeho sípavý dech sténal a plakal bolestí po životě
Mohutné plece se zvedaly a klesaly jako dvě lodě
Dvě lodě mířící do přístavu zvaného Smrt
Svalnaté nohy sebou škubaly jako chobotnice
Zmámené a otlučené tělo sykalo strachem
Strachem z toho, co za chvíli bude a co může být
Kolem šustilo listí, ptáci začínali znovu zpívat
Listí šustilo umíráček, ptáci pěli pohřební píseň
Stromy mávaly poslední pozdrav kostlivýma rukama

II.
Jelen pohodil hlavou, tou nádhernou hlavou
Tak plný života a radosti z něj
Napjal svaly a letěl jako vítr, jako káně,
Jako nezastavitelný přírodní živl
Celý les hrál hudbu jen pro něj
Dokonalé propojení pohybů a mystické hudby
Přírodní pohyby a přírodní hudba
To je hudba života, která po léta jelena oslovovala
Listí křupe po nohama, větvičky se svíjejí,
Malá zvěř piští nejasným strachem
Ptáci se radují ze života zlatem v hrdle
Jelen ale na nic nemyslí, je jen celý prostoupený
Prostoupený panenskou čistotou a krásou
Nezničený a ničím neposkvrněný živl lásky
Velké moudré lesklé oči jako talíře
Obrovské bijící srdce bez příměsi nenávisti a záště
Parohy jako svíjející se dokonalost
Myslí na Boha a bohy lesa a letí dál jako vítr
Zavedou ho k vodě, k jídlu, ke stádu
Nespoléhá se na nic, jen na ně
Křup, křup! Letí vzduchem
Strach, pocit zmaru a konce
Ostrá včelka ho bodá do hrudníku
Podlomená kolena jako zlomené větve
Naráží hlavou do země, parohy se lámou
Parohy, ty symboly svobody, jsou pokořeny
Jen několik úlomků smutně souloží s matkou zemí
Krev všude, temnota všude, vlastní bolest všude
Zpoza stromu vystupuje lovec, šedivý muž
Dlouhá zjizvená tvář plná lásky a pochopení
Jelen pohodí hlavou v posledním gestu
Oči se kalí jako špinavé talíře jídla
Lovec pokleká a hladí mrtvolu po těle
Z oka mu stéká jediná slza, pak popadne jelena
Hodí si ho na záda a zamíří domů
Myslí na to, že za chvíli už to nebude krásné zvíře
Bude to kus plesnivého masa rozvěšeného v udírně

III.
Příroda volala vábivými hlasy jako kostelní sbor
Vůně hub vzkazovala všem nové lákadlo
Veverka skáče po stromě jako akrobat
Datel zuřivě klove do stromu, dál a dál
Malá přírodní sbíječka
Medvěd se kutálí lesem, velké břicho svěšené
Mohutný a silný by mohl být pánem lesa
Ale je tu jelen, dokonalá čistota
Neposkvrněný boží výtvor nádhery
Koloušci jdou za ním, malí a nešikovní
Laň se škádlivě protahuje, láká milého
Jelen jen pohodí hlavou, hrdě parohatý
A zmizí v lese, aby našel jídlo
Sviští rychlostí blesku, šťastný a dokonalý
To je okamžik, který si musíme pamatovat
Okamžik jelena, nezkrotného a svobodného
Okamžik, který chybí v našich životech
Zkuste někdy letět jako ten jelen

IV.
Laň čeká, smutné vlhké oči těkají
Dech je rychlý a zlomený žalem
Koloušci pláčí na listnatý koberec
Velké lesklé slzy kapou jako krev
Lesní píseň hovoří za vše
Všichni tři se obracejí a míří zpět
Jelen na ně hledí ze zvířecího ráje
Šťastně se usmívá a znovu letí lesem
Tělo dokonalé a čisté, již nikdy nebude poskvrněn