Bez názvu

......

...kaluže vpíjí se do starých školních pijáků
kde marně hledám v taháku skrytém v očích tvých
neživou naději na záchranu pár posledních pocitů
mezi sochami němých tváří v letní bouři...

...vprostřed osamocené cesty mezi ničím a vším
záchytný bod posledních stop na útes
ze kterého uvidíme naši velikost srdcem
jež se volným pádem roztříští o hrany plamenů...

...a němou větou písně odvlají stránky zežloutlých příběhů
tak jako když letní vánek hraje píseň na něhu
nevšednosti všedních dní...

...tam jednou vlaštovky cestami do krajů objevů
přistanou v den poslední
a v poledni slunce nad hlavou
míjet se bude s mylnou představou...


......

tak, jako


Včera, dnes i zítra...

*



*