Cítit tvůj svit.
Svěží oblaka,
jež přínáší
na křídlech oživení
kapky deště
touhu létat
snít pro ještě.
Se silným větrem
na hoře osudu
nadechnutím vstát
a težce polknout
než z ozvěn
se rozletí
nitra hlas.
Jakoby z Duše mojí jsi promluvil slovy svými,
jemně a trefně zvolenými...
Krásně se čteš, když takhle tvoříš lichotíc
sluchu a zraku mému... co víc říct? Mlčím, čtu, děkuju