sehrát si bitvu proti osudu

sehrát si bitvu proti osudu
jako rytíř, co se v Blaníku probudil k nové bitvě
je to jako když se procházím pouští
za mnou kráčí stíny mého já
postavy mých předešlých rozhodnutí
bojovníci mě rovní, jsme jedním dechem
zpod kroků v písku začínají šlehat plameny
a vzduch je naplněn krví
hledět do chřtánu draka a v něm hledat
to, proč se tolik bojím,aniž mi je známa příčina,
aniž bych chtěl odejít
přešlapování na místě, kdy každý krok kupředu
je zkušenost, která nenese ovoce,
které má sloužit jako oběť cíli
když procházím, nořím se do plamenů
vidím,že už jdu jenom já
jdu jako poslední, co zbyl
poslední se silou pramenící někde mimo mě
poté,co plameny vzaly mé tělo,
zbyl jen duch - mé volné já
prosté citů, prosté těla
stal jsem se dechem pouště
kouřem plamenů
odleskem slunce
stále jeden
stále to, ale nakonec nikdo
plameny utichly a vrátily se do země
vítr z písku začal formovat tvar
zahradu z květů
a já jim dával barvy a vůni
tvary dun začaly obepínat květiny,
které se plazily a rostly přímo pod rukama
v zahradu kouzel a stínů
byla tam bílá postava
znovu a znovu čerpala sílu z pramene
který byl ohněm
vstoupil jsem do postavy, abych zase ožil
ožil a byl
jedním srdcem
byl jedním