Vzpomínka

Je to už dávno co jsem se narodil,
když trochu povyrost do školy v něm chodil.
Cestička životem má různé směry,
trávím tetˇdaleko svoje večery,

Já se ho naučil jen proto poznávat,
abych ho do smrti mohl v srdci uchovat.
Řeka ho protíná ve dvě půlky,
v něm odpočívá mistr tenké hůlky,

Jistě víš kdo to je Ty muzikální čechu,
když zazní hoboje a celá škála dechů.
Já vím že dnes se ta hudba už nenosí,
když slyším Kmocha oko se zarosí,

Jsou možná hezčí ty písničky z disca,
při které za sto let však někdo si zavýská?
Možná už nebudou ani na žádném cédečku,
nikdy však nezmizí-Kolíne Kolínečku.