Ve dveřích...
Ve dveřích...
S očima upřenýma do nikam...
Do nitra mého vědomí
Jak do snu rychle unikám...
Bázlivý duch houslový
V hlavě honí se po špičkách
Cello, ten nástroj medový
Spustí, pak zcela utichám.
Nevnímám
Hluk samoty
Okolo mých uší.
Rachot prázdnoty
Smutného Vědomí
a Bytí,
kdy vím, že nemá
Téměř cenu.
Tiše se ženu
Do nikam...
Do nitra mužů pronikám...
Honím se za hlasy
Ne svého srdce,
jen jejich nástrojů
Lákaj' mě nahoru
Mrtvá těla pavouků
Sahám na kliku
K Duši všech houslí.
Zuby mě skously
Zuby strachu a Tajemství
Odmykám mlčení
bránu
Ztrácím se k ránu
Sama, tak pod obraz...
Pak vidím Tě stát
Ve dveřích.
Z rámu stéká hlas...
"Tak zahraj si se mnou na náš hřích"
Smyčec ztich'.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Ha, jsou to hult hoši hudebníci!!!
To je to kouzlo - to z nich znící
21.10.2009 19:25:00 | Veselý Drak
hmmm... ze uhadnu o koho se jedna? ;-) ne, uprimne si myslim, ze ta basen je hodne hodne moc povedena :-*
08.10.2009 09:59:00 | B.a.r.b.a.r
Děkuju zaa pozitivní ohlasy!
Morion: to myslíš vážně? :-O No, je fakt, že dvě osoby, o kterých jsem ji psala, mají pro mě docela význam... Tak to bude asi tím...
05.09.2009 10:31:00 | Helena Buchtová
Hej cože? Tak ta je asi nejlepší, kterou jsem od Tebe stihl zaznamenat. Fakt nejvíc Super Tip!
23.08.2009 16:39:00 | Morion
Cítím z toho plno různých vůní a tónů, jak řekl kamarád:
"pořád mi hlavou beží vzpomínky
na bolest
na smrt
na smyslné chvíle
s člověkem s kterým nemůžu být..
..z cigarety se k zemi snáší popel,
kouř mě hladí po tváři..
..a já, sám, jen čekám kdy
v tomto moři smutku a beznaděje
spatřím racka
který bude symbolizovat zemi,
pevný základ smíchu a radosti..
Ptáš se v koho věřím??
..v lepší dny!
i když mi teď po tváři tečou slzy.."
21.08.2009 21:40:00 | Anita Buchtová