SMRTKA

Černou nocí s kosou v ruce kráčí
Její zarudlá tvář cení zuby dračí
Chodí pomalu s artritidou v koleni
Vždycky má práci a nikdy nelení

Jakmile Slunce za hory blízké zapadne
Hned první obět pod krkem popadne
Kosou rychle skončí její cestu života
Nemá špatné svědomí, vždyť je to její robota

Každý den další tucty mrtvých
A naše smrtka o lásce prd ví
Jediné co jí útěchu skýtá
Je když po ránu padlé počítá