Ubráníme se?

Ztopořené myšlenky hlavu mou zas rdousí
hesla jako z nástěnky, stále oči čtou si.
Všechno mlhavé se zdá, jak podzim v lukách
nechci si už lhát, chci svůj osud držet v rukách.

Zlomené sny na pranýři syrového světa
odčítám dny, kdy přijdou lepší léta.
Nekonečno myšlenek se stále v duši rodí
hezké jsou jen navenek, však zachmuřenost plodí.

Otvírám svou mysl a vdechuji vůni života
co dává nám tu smysl a jaká bude porota?
Kolik času mám a kolik mi ho ještě zbývá?
sám sebe se ptám, jaká je pravá víra?

Nemilosrdnost a zákony špinavých peněz
trvalá lačnost a kořist je vtělená neřest.
Budoucnost je divná, jak asi bude vypadat?
Zloba je velmi silná a stále nás bude napadat.

Ubráníme se? ptám se vás všech.