Dokonalé zlomení

Dokonalé zlomení

ochutnávám smrt v každém polibku, který spolu sdílíme
a každý západ slunce se zdá být tím posledním, který máme
tvůj dech na mé kůži má příchuť našeho konce
a já jsem tak oslepený, tak unavený
opíjím se tvými slzami a ty
nemůžeš vidět, jak to bolí
pokaždé, když mě objímáš vidím peklo blíž
a všechny naše hříchy jsou příliš dětské,
abychom došli spokojeni na konec noci
zapomněla jsi na všechno, co by mi tě mohlo připomenout
a jediný způsob, jak mě můžeš milovat je, že mě znovu zraníš
a znovu
a znovu
a uvnitř sebe jen čekám, kdy budu na řadě
a ulehnu do tvého strašidelného snu
pouze uvnitř jsem volný a stejně mě dostáváš
nebojím se toho co cítíš, protože se lámu
a i když je tvá láska polibkem nože,
tuším, že to nejsladší teprve přijde ...

... a když se stmívá, vím že se probouzíš
a chceš cítit, že jsi ta jediná ve snech
nemůžu se bránit, jsem tak oslepený
a tak unavený pro dokonalé zlomení
a znovu
a znovu.