Cesta vzhůru

Cesta vzhůru.
Nad oblaka, vstříc zářivému svitu hvězd,
míří rychlostí světla tvůj hvězdolet
za nepoznanými dálkami vesmíru.
Dává si rande s hvězdokupou v mléčné dráze
vesmírný bonviván.
Je totiž na velikou hvězdnou párty zván.
A jako správný gentelman,
plníc si teď svůj odevěký sen,
nechce přijít pozdě.

Míří kolmo k nebi nebí,
které nezačínají a nekončí.
Jak velké jsou, to nikdo neví.
Letí vstříc té hloubce hloubek
přestává nad ním mít tíž gravitace zemské moc.
Hle zástup světel přichází mu na pomoc
a vítají ho, jak zbloudilého prince.

Letí vpřed, by moh se jednou vrátit zpět,
a přinést poselství pro celý zdejší svět.
Poselství o Vesmírném králi, jehož může zvát se synem.
Žijíce zde a přesto v světě jiném
z kterého přišel
a do kterého se jednou navrátí.