Básník

Básník

V temném pokoji sedí básník
Hlavu na prsou, na sobě prach
Kolem staré svazky knih
Je živý?
Je mrtvý?
Kdo ví
Sedí tu už celé dny a týdny
Nikdo ho nepostrádá
Věnuje se totiž nezajímavému řemeslu
Je to básník, umělec
Člověk neprospívající společnosti
Sedí básník v temném pokoji
Pavouci si na něm cvičí svoje umění a ptají se sami sebe
Je živý, či ne?
Dýchá vůbec?
Kdo básníka vzbudí?
Ten, kdo ho hledá
Ten, nebo ta
Básník s prachem ve vlasech
S prachem na kabátci
Co se mu stalo?
Už i ti pavouci se strachují
Dříve než lidé
Náhle básník vzdychne, ale dále sedí
Prach se mírně zvíří a hned zase usadí
Básník, hraje si se slovy
Formuje sny na papír
A tak, propadlý práci ponořil se do ní
A tak spí
Je na pracovní cestě sny
A zaslouženě