Vinná s vínem

Tak jemně a milo
tehdy mi bylo,
tak jemně a milo
dokud se pilo.

Štěstí a lásky
a veselé hlásky,
mě psal slova lásky
ze srdce na oblázky.

Pak vína kapky
poslední kaply,
ty tmavé kapky
jak peří kavky.

Tak jemně a milo
tehdy mi bylo,
tak jemně a milo
dokud se pilo.

Tak jemná a vstřícná
jsem tehdy byla,
teď jak vrána bílá
zas citová kocovina

klová mě líně
chci utopit se v víně.
Zas leží tak líně
mi ta cizí hlava v klíně.

Chci zas loknout vína,
tím snad smaže se vina.
Žel i když v těle vína,
v srdci navždy kocovina.