Hra ostré křehké svěžesti

Sedí tiše, když uvnitř těla ji to vaří
Srdce z plyše každý pohled od něj září
Jeto jako nekonečný film,nekonečná diskuse
Pokaždé ,když lítá jinde, víčka klopí zavřou se


Není to klišé ,mysl povídá
Padá do hluboké trávy
Na orosenou knihu pokládá rty
Na prsty si omotává havraní vlasy

Jehla září po duze
Tvář obmotává se k obloze
Prasklo sklo pod polibkama
Skryta pod lipkama


Ticho před bouří začíná
Je medová,tóny houslí ji provází
Třpytky na těle září,když lehce tančí
Nepotřebuje šít si řasy po slovo a do krásy

Padá na mlhu padá na něj
Sám/sama neví co by chtěl
Klepe se od strachu,moudrost štípe jemně do nosu
Je ostrá a chutná jako nekonečná hrana svěžesti
Od nekonečné neřesti