Staré stavení v M.
Staré stavení v M.
vchod lemovaly oblouky rudých růží
šedé okenice na šedém kameni
vše co k domu patří a co mu tak sluší
V zahradě za rohem pár starých jabloní
záhon bylinek jenž okolí provoní
pod stromem židle co dnes už se nenosí
starý Jean je kdysi vypletl rákosím
Na nich kouzelně příjemná posezení
večery plné ticha i vyprávění
ve vůni levandule a oregána
líbezná písnička stokrát obehraná
Ale tu písničku chci slyšet tisíckrát
melodie i po letech mi nedá spát
je opojná a nádherně pohádková
často se zasním a poslouchám ji znova
Komentáře (27)
Komentujících (25)
Doporučit
Tisk
cisí z toho prenádnerná pohoda - a predevsím díky tomu, jak jsi to sem vsem krásne popsala. Vrátilas mne tím k ceskému stavení byvalych let...Díky za ten obraz a vuni! STvymi basnemi se clovek cíti moc dobre.
30.08.2009 16:14:00 | northcarolina
Vzpomínky... dávné i nedávné, z míst, která dobře známe i těch, co spatřili jsme jen jednou. Šťasten, kdo je dokáže uložit do básní, tak, jako ty.
***
Jiří senior
28.08.2009 09:28:00 | j.c.
Tak nádherně jsem si početla, do Tvých řádku se zasnila... malý obrázek si představila... ST! za obsah.
26.08.2009 17:47:00 | NikitaNikaT.
Hani, Tvé básně jsou kouzelné, ale to už víš. Rád Ti to zopakuji, jsou kouzelné!
25.08.2009 23:07:00 | Zasr. romantik
Ještě neděkuj, přijde jich hodně a kdo si tu nádheru přečte, jistě ji ocení. Zraješ jak víno, co zraješ, již jsi zralá, provoněná tvou zamilovanou Francií
ST
25.08.2009 21:15:00 | Kars
Já vůbec nemám slov,zkrátka NÁDHERA!Já dokonce i tu melodii na malou chvíli zaslechla.Děkuji
25.08.2009 20:47:00 | střelkyně1
voňavě na mě dýchla
poezie
té chvíle
chutné a barevné
něžné světlo
za dne do očí mi
kleslo
a těšilo mou duši
ST
25.08.2009 19:37:00 | Mbonita