I když to nevíš

Co to je, co to hledáš
Sebrala jsi až příliš odvahy
A příliš chutí v dlaně svoje vléváš
Ztrácí se tvoje oči kdesi do dáli

V tom hluku, zmatku, všech dní kuropění
Za tvoji věrnou snahu stíhat
Přestaň se ptát, zas přijde světlo denní
Teprve tehdy budeš vnímat

Tak vzpomeň si už, kým jsi chtěla být
Kde je to místo, kam už věčnost utíkáš
Neztrať se, když se díváš do dáli
Když nepůjdeš, nikdy nic nezískáš

Nedávej jméno tomu, čemu věříš
V slovech jen věci ztrácí, čím nám jsou
Vždycky tu bude víc, i když to nevíš
I tvoje chyby jednou pominou