Život je hra

Život je hra

…Jaké to je když se smrt plíží chodbou?...
…Jaké to je umírat sám?...

Smrt tiše splývá se stíny
A tvůj dech se zrychluje

Bojíš se otočit
Protože víš, že tam je

Stojíš na prahu vlastního domu
A smrt máš v zádech

Klíč už je v zámku
Jako ruka v rukávu

Jen jím otočit v zámku
Jako když lámeš vaz

Moci tak prchnout do bezpečí domova
Moci přibouchnout jí dveře před nosem

Jako nezvanému hostu
Ale má smrt vůbec nějaký nos?

Po těle ti stéká ledový pot
Zhmotněný strach

A smrt ti pokládá ruku na rameno

Jen pohádky končí dobře
Protože jsou vymyšlené

Proto musíš odejít s ní
Protože game over