Písnička vrahova

Údery rozezní nezněný hluk
klavíru, místnosti - zdí a much
mouchy letájí ne do rytmu
ne hudby umělce
létají do rytmu života
života vetřelce

Dělám si obavy o postavu na zemi
mouchy poradí, krev prozradí
dělám si obavy o ránu na temeni
hudba snad napoví že tón varovný
že rytmus nervózní svižně se měnící
nemluví o radosti, mluví o neštěstí

Dělám si starosti však slunce zapadá
nechám příběhu a půjdu snad již spát
ulehám na postel a v křečích mě napadá
že ležím tam, kde vražda se měla stát
poznávám chlapíka na zemi, poznávám dobře
čelím mámení, že muj konec nic nepopře

Hudba utíchá, osoba odchází
působivá pomlka - opět mě zamrazí
příběh končí, když dveře se zarazí
když místnost se vyprázdní, jen smrt tu zavazí