Obloha

Sleduji nad sebou blankytnou oblohu,
po které bělavé obláčky plují.
Hned si svou představou trošičku pomohu,
objevím podoby jenž v sobě mají.
Jeden jak velký pes,druhý spíš drak,
honí se ve větru výšin.
Někdo si řekne-je to jenom mrak,
já si rád ty tvary vysním.
Plují si v poklidu vítr je unáší,
svobodné,neznaje cíle.
Zaženou bolesti co mi svět přináší,
vážím si každičké chvíle.