...........

/

...do dlaní padají černé růže bez trnů
vyšrafované vzpomínky tuší se rozmazávají
a pohled na další ráno získal známku dalšího kroku zpět
tak jako nedá se zastavit svět
tiše prší z nebe každý květ nepochopení
nerozvitý a zahalený za hávem usměvného ponížení
bez naděje na snění linoucích se příběhů
nevědomně hrající na vlasy bez něhy
rozdílná slova a city míjející se znova
na nebi kniha knih
v duši jako měsíc velký hřích
a v očích spálené slzy vyschlých kaluží
aleje věčnosti ve stromořadí
objetí zdá se být jen hadí
pár slov bez smyslu na okamžiku povznášejících se křídel
bez těla anděla usnula touha
v tak krátkém životě
zdá se být každá chvíle dlouhá...

v plamenu svíce na mramorovém hrobu
pohřbívám navždy ničící zlobu
na...............

.:(marně):.

/klečím na vlastním hrobu..