Soumrak

Soumrak a zapadající slunce,
když červánky na obloze vysadí,
podvečer tajemnou pohodu zajistí,
pak láska kolem přežene se,
ach srdce láskou mé se třese.

Soumrak a láska vyvolají stesk,
miláčku, ty mě obejmi,
dřív než noc ukončí rozbřesk.

Holčičko spanilá,
vždyť vím že nejsi,
proč pryč bys chodila,
když jenom sen jsi.

Vždyť místo srdce nemám,
jen horu z kamení,
v to brzi přesvědčíš se as,
až najdu naši lásku,
neb z ní velkou její část,
ty moje krásko krás.

Abys mě skrze svoje srdce milovala,
abych tě skrze srdce miloval,
má drahá melancholie,
melancholie podzimního soumraku.
(1994)