Poutník

Co bylo spláchl déšť
a slzy,
prázdná je moje pěst,
tak brzy
ztrácíme to, co máme,
poplatek za štěstí,
ráno je někdy zrádné,
praští tě do kostí.

Točí se, točí svět
nohama vzhůru
cesta, jež nevede zpět,
srdce má sedřenou kůru,
smůla se lepí na paty,
oči k oblakům,
na košili záplaty,
svět je prázdný dům.

Zameť si před vlastním prahem,
zbloudilý poutníku,
přilož dříví do kamen,
přitiskni k valníku
svou unavenou tvář
ošlehanou větrem,
otoč kalendář
i kartu s černým Petrem.

Prohrál jsi jednu partii,
zítra tě nová čeká,
slzy tvou bolest nesmyjí,
tma odvážné nepoleká,
číše je plná vzpomínek,
na ty, kdo odcházejí,
upíjej pomalu, je to lék
a rány časem se zhojí...