Nádražní blues

Anotace: Báseň, která mě napadla včera v Ústí na nádraží, když jsem čekala na vlak domů

Nohy
se míhaj
po nádražní dlažbě
modro-bílé

já sedím
na železné židli
pouze modré

a pozoruju ty nohy,
které nastoupí
do osobáků a rychlíků
a už si nevzpomenou,
že kráčely
po modro-bílé dlažbě

je to jen další dlažba v životě

Pošlapána, pošpiněna,
čeká,
že někdo chvíli spočine
a třeba zatančí!
Ano, třeba ta dívka,
co měla očividně
taneční chůzi,
v té krátké sukni kráčela
tak ladně!

Někdo si odplivnul

Nepláču

Jsem pouze tichý pozorovatel
se zadkem v modré sedačce,
se střevíčky
na modro-bílé podlaze

Autor Odváté zrnko popela, 03.09.2009

Přečteno 361x

Tipy 18

Poslední tipující: Gabrielle, jedam, Lioness, Prokešová, Bíša, Mbonita, Radek.oslov.Šafárik, nejsembásník, dead-head, Hazentla, ...